AI překlad jako nový standard? 

O tom, že strojový překlad udělal za poslední roky obrovský pokrok, není pochyb. Překladače poháněné neuronovými sítěmi dnes zvládnou během pár sekund převést desítky stran textu – a výsledek je čím dál čitelnější. Pro mnohé firmy se to může zdát jako ideální řešení: rychlé, levné, bez nároků na lidský čas.

Ale právě tam, kde na překladu skutečně záleží – ve firemní komunikaci, marketingu, právních nebo odborných dokumentech – často nestačí jen „přeložit slova“. Potřebujete pochopit význam, vystihnout tón, přizpůsobit kulturu, a někdy i odhadnout záměr. A to žádný algoritmus zatím spolehlivě nezvládá.

Dobře přeložený text nepoznáte

Paradox překladu je v tom, že ten nejlepší si ani neuvědomíte. Působí přirozeně, nic v něm nedrhne, nic vás nezarazí. Při čtení nemáte pocit, že jde o překlad – text zkrátka „funguje“.

A právě to je oblast, kde se AI zatím nemůže člověku vyrovnat. Překladač možná najde odpovídající slova, ale často neodhadne jemné významové posuny, kulturní specifika nebo rozdíly ve stylu a tónu komunikace. Místo působivého marketingového sloganu pak získáte podivný text bez šťávy. Místo přesné právní formulace nejasnou konstrukci. A místo profesionálního dojmu – nedůvěru.

Kontext, cit a rozhodování

Profesionální překladatel nepřevádí text mechanicky. Pracuje s významem, strukturou i účelem. Musí rozumět jak výchozímu, tak cílovému jazyku, ale hlavně tomu, co chce text sdělit – a komu.

Například jedno jediné slovo může mít několik významů. V češtině například slovo „přehled“ může být seznam, rekapitulace, orientace v tématu nebo i informační bulletin. Bez kontextu ani člověk neví, co autor myslel. Ale zatímco překladač prostě „vybere jednu možnost“, zkušený překladatel se zeptá, ověří, nebo přizpůsobí text tak, aby to dávalo smysl.

Kdy AI pomáhá – a kdy škodí

Rozumně nasazená AI může překladatelský proces urychlit a zefektivnit. Například u technických manuálů nebo rozsáhlé dokumentace může být strojový překlad dobrým základem pro následnou post-editaci. Pomůže také při lokalizaci velkých webů, kde jde hlavně o konzistenci a objem.

Ale jakmile jde o jemnější formy komunikace – marketing, HR, právní dokumenty, nabídky, smlouvy nebo veřejné prezentace – je lidský zásah naprostou nutností. Ne kvůli chybám v překladu, ale kvůli tomu, co žádný stroj zatím nedokáže: pochopit souvislosti a udělat správné rozhodnutí v daném kontextu.

AI překlad ano – ale s rozumem

Nejde o to být „proti technologiím“. Naopak – i my v agentuře s AI nástroji aktivně pracujeme. Ale právě proto víme, kdy pomáhají – a kdy už by bylo riskantní jim svěřit celý překlad bez dohledu.

Náš přístup je jednoduchý:

Kde je AI užitečná, tam ji použijeme.

Kde by mohla způsobit reputační škody, tam nastupuje zkušený překladatel.

A kde je důležitý každý detail, tam spojíme to nejlepší z obou světů.

Závěr: Překlad je stále umění

Překlad je dnes částečně věda, částečně řemeslo – ale pořád i umění. A stejně jako u jiných oborů platí, že technologie může člověka podpořit, ale ne nahradit. Zvlášť když jde o komunikaci, značku a důvěru.

Proto pokud potřebujete překlad, který má fungovat v reálném světě, neptejte se jen „jak rychle“ a „za kolik“. Ptejte se i: „bude tomu někdo na druhé straně rozumět?“ A „zanechá to správný dojem?“

Nezávazná poptávka

Marek Šauer | 03.09.2025

překlad a umělá inteligence strojový překlad post-editace lidský překladatel neuronové překladače